Björn Braun
Mladý německý autor Björn Braun (1979) mě zaujal především svou nenuceností. Jeho práce je orientována na přírodu a minulost. Do jeho fotokoláží, jež jsou historického charakteru (používá i obálky knih) zasahuje skalpely, aby ze zobrazených materiálů sestavil nový obsah obrazu. Například v práci Untitled (church) vyřezal fasády a střechy částí domů alpské vesnice, aby tyto následně použil ke stavbě kostela. V pžíbuzné mladší koláži Untitled vyřezal plody z nůší při sklizni a sestavil je perspektivně do linie (odkaz na akce Richarda Longa).
Jinou polohou jeho práce jsou instalace a objekty deklarující souznění s přírodou. Příkladem je série Untitled (nest), ve které nechal ptáky vytvořit hnízda okolo barevných bavlnek či Untitled (pullover), což je svetr s vpletenou vnitřní vrstvou z kukaččích pírek.
Volná radikála
Performance na cestě na západ.
Využil jsem možností napájení v jedoucím vlaku.
Prázdný projektor svítil skrze rudý filtr.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipR7foNXh8a7tLJrn64FYq03aqnkeqBbCjSYUAenyvcOQRXXO2vvlNB35OKImTd9-0z3H2Y8up8OWW-6Lx-VIWPxnpRObU3AOpQjpD4nwkB9w6qFB15bnH6eLPgI-Zy8-0KG56zLGASlw/s400/ZAPAD.jpg)
Krútňava
V pátek 12.2.2010 jsem uspořádal malou událost, při které se promítalo z okna mého pokoje na protější prosklenou fasádu Veletržního paláce. Pro tento účel jsem zpracoval DVD kompilaci o třech krátkých videích (V.Artamonov / A.Klyuykov: Jak jsme pomáhali; P.Sterec / D.Landa: Ó; V.Vejvoda: Flash Cut). Již způsob takové prezentace je konotačně nosný, ale i přesto jsem chtěl výběrem prací blíže definovat, oč jde.
Videa Ó a Flash Cut jsem uchopil jako čiré prostředky. Obě zobrazují zdroje světla bez nutnosti socio/politické reakce - jsou nástrojem a otevřenou platformou. Zatímco Jak jsme pomáhali (dobré skutky páchané ilegálně) je v kontextu NG jasnou institucionální kritikou a je tedy vodítkem dvěma předchozím pracem.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcZDuJTzuJ2C_UIP76Y69NpJltIn48cywPFl5Im6CIoGEZPAnrOovQUZ76u0Fx0GxjVHLjAxbS4M1UElZavPUaMomwbJeF_OGbGZRd6p4dOALrLhxbNTKN4I5Zy77JdFNw1_WE00ON9uk/s400/O.jpg)
Čistý záznam
Jaro Varga (1982) je umělcem nejmladší bratislavské generace (diplomant at. Ilony Nemeth). Jeho práce se vyznačuje několika kritérii: je v ní nosná logika, má pevný tematický základ (často místně nebo časově specifický) a její výstup je přitažlivě výtvarný.
Zaujal mě projekt, jenž připravil na workshopu v Třebešicích, při kterém deinstaloval jednu z řady knihoven. Neopomněl ovšem prázdné místo zaplnit přepisy hřbetů knih, jejichž klíčem výběru bylo téma konce (The End of Poverty, The End of Energy Obesity, atp.).
Příbuznou je jeho intervence do knihovny VŠVU, při které terminoval identitu všech titulů - každý jeden obalil do bílého papíru.
Dalším tématem je archivace. Na nedávné výstavě Romantika mojej mladosti, budúcnosť mojej nostalgie v Bánskej Bystrici promítal nalezené diapozitivy ze zrušené základní školy (kterou navštěvoval). Diapozitivy měli zelenkavou patinu - byly totiž přefoceny z diapromítání, které autor připravil přímo ve zdevastovaném skeletu školy. Stejně jako v ostatních Vargových projektech je vizualita odvozena skryté logiky či narace.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnnJGyGsAlvvCd5LuyWPmwohgj1zBwb1b8vThovfAJnM_QGLbJPp7E_lz9m4AswKr9M7f6CxS3QSq9N75cuIL9yDy_NTWka3OvShYv2LP-Y18rC2P3K2t8yeXXnOfhmga9EaWPYlusFdo/s320/Picture+1.png)
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhf6z8oraCMHpc6Acg4lqCdbEZ_XrdfVsJzfnZULUC_ezTJfJCmrRj7zsTVIjaDkk4IdtcvKF6T3FwkVwPu4a6A_vk4DzcZ4E_zqEpLPtcbS4H0sBBxGemzixxdRNXj93boIKW6YIEEdqA/s320/Sn%C3%ADmek+062+copy.jpg)
Architektura NYC
Architektura a urbanismus New Yorku jako recepce uvažovaní Evropana (2009; vlastní fotografie).
Rana Hamadeh
Rana Hamadeh (*1983) je mladá umělkyně, původem z Libanonu, žijící v Amsterdamu. Určitě stojí za pozornost.
Dozvěděl jsem se o ní skrze Museum as Hub: In and Out of Context v New Museum, kde vystavovala spolu s Johnem Bokem a Young Whan Bae. Je čerstvou absolentkou Artez School of the Arts.
Vedle sofistikovaného výtvarného projevu, především socialních sond, píše reflektivní studie. Mám rád její projekty jako Untitled (Damascus), The Shop nebo Interrogations 1-5 New Museum.
V Untitled (Damascus) vytváří humornou situaci postavenou na hiearchických stereotypech; velmi nenásilnou a přirozenou cetsou (pouhým rozestavěním židlí do veřejného prostoru).
Stejně behaviorální charakter má intervence The Shop
(prázdný krámek plný polic).
Jistě o ní bude brzy slyšet.
Pět vět
Těžiště výzvy pro-avu je pozitivní a stejně tak nastalá diskuze,
jež osvobodila naši akademickou obec z letargie.
Nebýt lhostejný, nebát se veřejně vyslovit štiplavou problematiku,
není povinností, ale je to jistě správné.
Požadované kroky jsou logickým úsudkem, který nemá osobní rozměr
a jehož kvalita tkví v otevřenosti řešení.
Za těchto okolností chápu podporu výzvy (včetně napsání těchto řádek)
jako samozřejmost.
Těším se na sympozium!
- reakce na výzvu PRO-AVU.CZ!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)